Pandemický zákon

Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů – tzv. pandemický zákon – má v budoucnu zamezit nutnosti vyhlašovat nouzový stav a zavádí nový systém nařizování mimořádných opatření, upravuje náhradu škody vzniklé v důsledku mimořádných opatření a zabývá se také přestupky, souvisejících s porušováním mimořádných opatření.

Pandemický zákon nabyl účinnosti dne 27. února 2021. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je vyhlášen stav pandemické pohotovosti. Tento stav má být alternativou k nouzovému stavu udržovanému již od počátku epidemie. Stav pandemické pohotovosti bude možno ukončit či znovu obnovit usnesením Poslanecké sněmovny přijatým na návrh vlády nebo jedné pětiny všech poslanců. Usnesení o ukončení stavu pandemické pohotovosti a jeho obnovení se vyhlásí ve Sbírce zákonů. Ustanovení zákona týkající se mimořádných opatření mají platit pouze do 28. února 2022.

Tento zákon však nevylučuje možnost vyhlásit nouzový stav a v jeho rámci zavést například úplný lockdown, pokud možnosti pandemického zákona nebudou pro boj s epidemií stačit.

MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ

Za účelem likvidace epidemie COVID-19 může nařídit mimořádná opatření ministerstvo zdravotnictví, krajská hygienická stanice nebo Hygienická stanice hlavního města Prahy.

Taková mimořádná opatření mohou přikázat či zakázat nebo omezit určité činnosti a služby, resp. stanovit podmínky provádění takových činností a služeb.

Ministerstvo zdravotnictví může jako jediné nařídit mimořádná opatření s celostátní působností. Krajské hygienické stanice mohou mimořádná opatření nařídit pouze na území svého správního obvodu.

Výčet mimořádných opatření:

  • omezení veřejné dopravy nebo stanovení podmínek jejího provozování;
  • omezení činnosti obchodní, výrobních provozoven nebo provozů obchodních center a stanovení podmínek pro jejich provoz;
  • omezení provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií, poskytování kosmetických, masérských, regeneračních, rekondičních služeb nebo provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže nebo stanovení podmínek provozování těchto činností;
  • omezení provozování přírodního, umělého koupaliště, sauny nebo stanovení podmínek pro jejich provoz;
  • zákaz nebo omezení konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, nebo stanovení podmínek jejich konání snižujících riziko přenosu onemocnění COVID-19, včetně stanovení maximálního počtu fyzických osob, které se jich mohou účastnit; zákaz nebo omezení nelze vztáhnout na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných nebo soukromých osob, které se konají na základě zákona, a shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím;
  • omezení výuky nebo jiného provozu vysoké školy nebo stanovení podmínek pro výuku nebo jiný provoz vysoké školy;
  • příkaz poskytovatelům zdravotních služeb vyčlenit věcné, technické nebo personální kapacity ve zdravotnických zařízeních;
  • zákaz nebo omezení nebo stanovení podmínek návštěv ve zdravotnických zařízeních, zařízeních sociálních služeb nebo ve věznicích;
  • příkaz používat ochranné, mycí, čisticí nebo dezinfekční prostředky a další protiepidemická opatření;
  • příkaz poskytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem poskytnout ministerstvu nebo krajské hygienické stanici informace z jejich činnosti za účelem nastavení protiepidemických opatření;
  • omezení provozu dotčených prvků kritické infrastruktury a stanovení pravidel pro zajištění jejich provozu;
  • přemístění osob ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučení volného pohybu těchto osob mimo věznici;
  • příkaz testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění COVID-19.

Mimořádná opatření zůstávají prakticky nezměněna, jediný rozdíl oproti dosavadnímu stavu je, že nemůže být na základě pandemického zákona omezen volný pohyb osob a stanovena pracovní povinnost obyvatelstva.

Kdy jsou mimořádná opatření závazná?

  • obecně čtvrtým dnem ode dne vyvěšení na úřední desce ministerstva nebo krajské hygienické stanice, nebude-li stanoven den pozdější;
  • v nezbytně nutných případech však mohou být opatření závazná dříve, například v případech nebezpečí z prodlení.

Mimořádná opatření budou vydávána ve formě opatření obecné povahy a budou podléhat soudnímu přezkumu. Mimořádné opatření s celostátní působností bude přezkoumávat Nejvyšší správní soud, opatření s regionální působností krajské soudy.

PŘESTUPKY A TRESTNÉ ČINY

Přestupku dle pandemického zákona se dopustí osoba, která nedodrží mimořádné opatření.

Výše pokut za porušení protiepidemických opatření:

  • od 30 000 Kč do 2 000 000 Kč pro fyzické osoby;
  • od 50 000 Kč do 4 000 000 Kč pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby.

Fyzická osoba se zprostí odpovědnosti za spáchání přestupku, pokud jej spáchala na základě pokynu svého zaměstnavatele.

Přestupky je oprávněna projednávat krajská hygienická stanice, dále orgán Policie ČR či strážník obecní policie v případě přestupků řešených příkazem na místě.

Trestné činy spáchané za stavu pandemické pohotovosti budou hodnoceny podle přísnější trestní sazby, která předpokládá nouzový či obdobný stav, pouze tehdy, pokud je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie.

NÁHRADA ŠKODY

Dle pandemického zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám během stavu pandemické pohotovosti. Tato škoda však musí vzniknout v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními vydanými dle pandemického zákona či zákona o ochraně veřejného zdraví, tzn., že škoda musí vzniknout v důsledku mimořádných opatření.

Stát nahradí poškozeným pouze skutečnou škodu, nikoli ušlý zisk. Za škodu se nepovažují náklady vzniklé v souvislosti s pořízením nebo používáním ochranných, mycích, čistících nebo dezinfekčních prostředků. Výše náhrady škody se snižuje o výši dotací, návratných finančních výpomocí a jiných podpor poskytnutých ke zmírnění dopadů epidemie.

Jak má poškozený uplatnit nárok na náhradu škody?

  • písemnou nebo elektronickou formou na podatelnu Ministerstva financí, odkaz zde;
  • ve lhůtě 12 měsíců, kdy se se o škodě dozvěděl, nejdéle však do 3 let od vzniku škody.

Uplatnění nároku na náhradu škody u Ministerstva financí je podmínkou jeho následného uplatnění u soudu v případě, že nebyl poškozený s vyřízením svého nároku spokojen.