Seriál – Obchodní korporace Díl 6.

26.11.2021

Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným

V našem seriálu Obchodní korporace se věnujeme praktickým tématům týkajícím se s.r.o. a a.s. jako nejrozšířenějších forem obchodních korporací. V minulém díle jsme se zabývali představením pojmů základní kapitál, vlastní kapitál a příplatek mimo základní kapitál a jejich souvislostem. Tento díl je věnovaný převodům podílů ve společnosti s ručením omezeným. Provedeme vás tím, jaké kroky je v rámci procesu převodu podílu třeba dodržet, jaká ustanovení doporučujeme klientům včlenit do smlouvy o převodu podílu, i to, jak upravit vztahy mezi novými společníky.

OBECNĚ K PŘEVODU PODÍLU, OMEZENÍ PŘEVODITELNOSTI PODÍLU A PRÁVŮM TŘETÍCH OSOB K PODÍLU

Pokud vlastníte podíl ve společnosti s ručením omezeným, nemusí to být napořád. Podíl je možné převést na jiného společníka nebo i třetí osobu. V každém případě je ovšem třeba nejprve nahlédnout do společenské smlouvy dané společnosti, zda převod podílu nepodmiňuje udělením souhlasu, a to zpravidla ze strany valné hromady. Pokud je převod podílu takto omezen, je třeba souhlas daného orgánu získat.

Jestliže společenská smlouva v tomto ohledu mlčí, aplikují se pravidla v zákoně o obchodních korporacích („ZOK“). Podle nich není převod podílu na jiného společníka ničím omezen, naopak pro převod podílu na jinou osobu je vyžadován souhlas valné hromady (§ 207 a § 208 ZOK).

Pokud omezení převoditelnosti vyplývá ze společenské smlouvy nebo přímo ze zákona, je třeba pamatovat na to, že bez souhlasu příslušného orgánu smlouva o převodu podílu vůbec nenabude účinnosti (§ 207/2 a § 208/1 ZOK). Pokud navíc souhlas není udělen do šesti měsíců od uzavření smlouvy, nastávají tytéž účinky jako v případě odstoupení od smlouvy, ledaže sama smlouva o převodu podílu toto vyloučí (§ 207/2 a § 208/2 ZOK). Smlouvu o převodu podílu lze tedy uzavřít před i po schválení ze strany valné hromady, pokud se takový souhlas vyžaduje.

ZOK připouští, aby byla převoditelnost podílu ve společenské smlouvě omezena i jinak než udělením souhlasu orgánu společnosti, přičemž v této souvislosti stanoví, že smlouva uzavřená v rozporu s takovým omezením je neplatná (§ 209/4 ZOK). Takovým ujednáním může být například konkrétní specifikace osob, na které je možné podíl převést.

Pokud má společnost pouze jednoho společníka, ten může svůj podíl převést na jinou osobu/osoby bez omezení. K případným omezujícím ustanovením zákona nebo zakladatelské listiny se v tomto případě totiž nepřihlíží (§ 14 ZOK).

Omezení převoditelnosti podílu ovšem nemusí být jedinou překážkou při převodu podílu. Tou může  být i zastavení podílu nebo předkupní právo ostatních společníků. Doporučujeme tak vždy nahlédnout i do obchodního rejstříku a ověřit, zda v něm není ve vztahu k převáděnému podílu zapsáno právo třetí osoby.

SMLOUVA O PŘEVODU PODÍLU

Samotná smlouva o převodu podílu musí být vždy písemná a podpisy smluvních stran musí být úředně ověřeny (§ 209/2 ZOK).

Účinky převodu podílu nastávají již v okamžik jejího uzavření, pokud smluvní strany nesjednají v konkrétním případě jinak. Vůči společnosti, v níž se podíl převádí, je pak smlouva účinná okamžikem jejího doručení (§ 209/2 ZOK). Změnu v osobě společníka je třeba bez zbytečného odkladu zapsat do obchodního rejstříku, tento zápis má ovšem jen tzv. deklaratorní účinek.

Při sepisu smlouvy o převodu podílu je potřeba zohlednit, kdo komu podíl převádí. Vliv na její obsah má to, zda stojíte na straně prodávající či kupující, zda převádíte majoritní nebo minoritní podíl, jakož i to, zda prodáváte podíl jinému společníkovi, který je s chodem společnosti dobře seznámen, nebo naopak třetí osobě zvenčí.

Zejména pro případy, kdy podíl nabývá osoba neseznámená s fungováním společnosti, doporučujeme, aby před uzavřením smlouvy o převodu podílu bylo provedeno prověření společnosti, tzv. due diligence, a to z pohledu právního, ekonomického, účetního a daňového.

Ve smlouvě o převodu podílu byste měli věnovat pozornost zejména následujícím ujednáním:

  • Ujednání o kupní ceně a způsob jejího uhrazení

Zcela zásadní je ujednání o kupní ceně a způsobu jejího uhrazení. Jelikož k převodu podílu dochází již v okamžik uzavření smlouvy a zápis nového společníka do obchodního rejstříku má jen deklaratorní účinky, není v tomto případě velkým rizikem pro prodávajícího ani kupujícího, pokud je kupní cena po uzavření smlouvy převedena přímo na účet prodávajícího.

Pro efektivní zajištění úhrady kupní ceny lze sjednat obdobu tzv. výhrady vlastnického práva, tj. vázat účinky převodu podílu (nikoliv samotné smlouvy) na okamžik zaplacení kupní ceny.

V případě komplikovanějších transakcí doporučujeme složit část kupní ceny do advokátní, notářské či bankovní úschovy, kde bude po dobu několika měsíců či let, a k jejímu vyplacení dojde pouze v případě, že kupující nebude uplatňovat nárok na slevu z kupní ceny.

  • Prohlášení smluvních stran, indemnita

Ve smlouvách o převodu podílu je dále třeba věnovat zvláštní pozornost prohlášením smluvních stran, která dělíme na prohlášení prodávajícího a prohlášení kupujícího.

Prohlášení prodávajícího se týkají:

  • jeho osoby (např. že je způsobilý smlouvu uzavřít a realizaci transakce nebrání jeho jiné závazky nebo řízení, jichž se účastní). Taková prohlášení prodávajícího by ve smlouvě měla být obsažena vždy.
  • podílu, který je předmětem převodu (např. že podíl je ve výlučném vlastnictví prodávajícího a není zatížen právy třetích osob). I ujednání tohoto druhu doporučujeme do smlouvy vždy včlenit, pro kupujícího nejlépe v co nejširším rozsahu.
  • společnosti, v níž se podíl převádí (např. že společnost řádně vede účetnictví, disponuje příslušnými podnikatelskými oprávněními, nejsou proti ní vedená žádná řízení apod.). Takové ujednání by mělo být ve smlouvě obsaženo vždy, když podíl nabývá třetí osoba, která není s fungováním společnosti seznámena. Z pohledu kupujícího je vhodné získat co nejširší okruh takových prohlášení. Naopak pokud podíl ve společnosti nabývá jiný její společník, jsou taková ujednání většinou nadbytečná.

Prohlášení kupujícího se zpravidla týkají jen jeho osoby, a to zejména že je způsobilý uzavřít smlouvu o převodu podílu a že disponuje dostatkem finančních prostředků k úhradě kupní ceny.

Pokud jsou v rámci akvizice podílu identifikována konkrétní významná rizika způsobená například tím, že společnost porušuje nějakou ze svých zákonných povinností (zpravidla se jedná o daňové nesrovnalosti), může prodávající kupujícímu udělit i tzv. indemnitu (slib odškodnění). Na jejím základě se prodávající zavazuje odškodnit újmu, která kupujícímu a společnosti vznikne, pokud se konkrétní riziko materializuje.

Lze tedy shrnout, že prohlášení kryjí neznámá rizika, zatímco indemnita pokrývá známá a identifikovaná rizika.

Na prohlášení smluvních stran a indemnity navazuje ujednání o odpovědnosti za újmu v případě, že se nějaké prohlášení ukáže jako nepravdivé nebo dojde k již zmíněné materializaci rizika, které je kryto indemnitou. Zpravidla je povinnost k náhradě újmy vzniklé kupujícímu koncipována jako sleva z kupní ceny, jejíž výší je i limitována. Součástí ujednání mohou být podmínky uplatnění slevy z kupní ceny, časové omezení doby, po kterou se jí kupující může domáhat, nebo např. vyloučení práva na úhradu ušlého zisku (ze zákona má poškozený nárok na skutečnou škodu i ušlý zisk). Konkrétní obsah těchto ujednání ovšem opět závisí na tom, zda stojíte na straně prodávající či kupující.

NA CO DÁLE NEZAPOMENOUT

Pokud nabýváte podíl ve společnosti a nebudete jejím jediným společníkem, je vhodné již při jednání o smlouvě o převodu podílu prodiskutovat s ostatními společníky případnou změnu obsahu společenské smlouvy, jakož i představy o dalším fungování společnosti.

Ve společenské smlouvě doporučujeme zejména ohlídat, zda a jak je omezena převoditelnost podílů, jaké kvórum a většina na valné hromadě jsou vyžadovány pro přijetí zásadních rozhodnutí týkajících se společnosti, či jaký je počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. Pokud Váš podíl ve společnosti nebude proti jiným společníkům výrazně menšinový, je vhodné zajistit, abyste nemohli být v důležitých záležitostech přehlasováni, a to např. určením vyššího kvóra a většiny potřebné pro přijetí rozhodnutí valné hromady.

Za účelem nastavení korektních vztahů mezi společníky dále doporučujeme uzavřít smlouvu mezi všemi společníky, v níž si společníci ujednají další detaily ohledně směřování společnosti, které považují za podstatné (např. ohledně předmětu podnikatelské činnosti, způsobu rozvoje podnikání, způsobu obsazení orgánů společnosti, půjčky a úvěry poskytnuté ze strany společníků společnosti apod.) nebo nakládání s podíly (sjednání tzv. drag-along a tag-along práva ohledně budoucího prodeje podílů). Přílohou může být též business plán společnosti. Její výhodou je, že na rozdíl od společenské smlouvy není ukládána do sbírky listin obchodního rejstříku, a tedy zůstává neveřejná.

V příštím díle tohoto seriálu se zaměříme na převody akcií.

Autoři:                

Dana Šámal Dušková, advokát

Jan Široký, advokát