PŘÍSPĚVEK V DOBĚ ČÁSTEČNÉ NEZAMĚSTNANOSTI – „KURZARBEIT“

1.7.2021

S účinností od 1. 7. 2021 se zavádí tzv. Kurzarbeit - zkrácená pracovní doba.

Kurzarbeit navazuje na dosavadní zkušenosti s programem Antivirus. Jeho zavedením vláda reaguje na stávající právní úpravu, kdy je zaměstnavatel povinen svým zaměstnancům vyplácet náhradu mzdy, ve výši stanovené zákoníkem práce, v době, kdy jim není schopen přidělovat práci.

 Zaměstnavateli tak vznikají významné mzdové náklady, které ovšem nejsou kryty ekonomickou činností. Následně tak může dojít nejen k zániku některých pracovních míst, ale při delší době trvání překážek v práci i k zániku zaměstnavatele jako podnikatelského subjektu.

Tuto situaci má řešit právě Kurzarbeit. V případě, že dojde k závažným hospodářským potížím například v důsledku neočekávaných mimořádných událostí, které mohou významně negativně ovlivnit trh práce, přistoupí vláda k jeho aktivaci. Mimořádnými událostmi jsou například živelní pohromy, pandemie, ale i další události, jako je například kyberútok apod. Všechny takovéto události mohou vést k závažným poruchám na trhu práce přechodného charakteru.

Vláda může, po projednání parametrů s Tripartitou, nastartovat Kurzarbeit buď plošně pro celou ČR, regionálně, nebo dle odvětví (např. automobilový průmysl).

V okamžiku aktivace Kurzarbeitu přebírá stát náklady související s hmotným zajištěním zaměstnance v době, kdy mu není zaměstnavatel schopen přidělit práci.

Kurzarbeit může být vyhlášen na 6 měsíců s možností ho dvakrát prodloužit, a to vždy na 3 měsíce. Celková doba trvání tak může být maximálně 1 rok.

Příspěvek na zkrácenou pracovní dobu poskytuje Úřad práce, a to na základě písemného oznámení ze strany zaměstnavatele, které má být podáno elektronicky. Oznámení musí obsahovat:

  • identifikační údaje zaměstnavatele,
  • místo a předmět podnikání (popř. místo a předmět činnosti zaměstnavatele),
  • počet zaměstnanců,
  • důvod poskytnutí příspěvku,
  • předpokládané období čerpání příspěvku,
  • předpokládaný počet zaměstnanců, na které má být příspěvek poskytnut,
  • závazná prohlášení zaměstnavatele (např. že se zaměstnancem nebude v době čerpání rozvázán pracovní poměr).

Příspěvek v době částečné práce se poskytuje měsíčně a je splatný do 8 kalendářních dnů ode dne doručení úplného a řádně vyplněného přehledu příslušné krajské pobočce Úřadu práce.

Důvodem pro neposkytnutí příspěvku je rozhodnutí o uložení pokuty zaměstnavateli za umožnění výkonu nelegální práce, a to po dobu 3 let od nabytí právní moci takového rozhodnutí.

Podmínky, které musí zaměstnavatel pro využití Kurzarbeitu splnit jsou následující:

  • zaměstnanec musí nadále zůstat v pracovním poměru se zaměstnavatelem,
  • rozsah překážek v práci musí být v průměru v rozsahu 20 % až 80 % stanovené pracovní doby, (tj. 1 až 4 dny v týdnu) u každého podpořeného zaměstnance,
  • podpora se týká pouze stálých zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele alespoň 3 měsíce a mají smlouvu na dobu neurčitou,
  • zaměstnavatel hradí pojistné na zdravotní pojištění v plné výši po dobu trvání překážky v práci. Pojistné na sociální pojištění platí z částky odpovídající 80 % čisté mzdy,
  • zaměstnavatel se zaváže, že zaměstnance při Kurzarbeitu nepropustí a ani určitou dobu po něm, tato doba by měla trvat polovinu času, po kterou zaměstnanec tento příspěvek pobíral,
  • zaměstnavatel by taktéž nesměl v posledním měsíci před vyhlášením Kurzarbeitu, během něho nebo rok po skončení vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku nebo předčasně splatit úvěr.

Zaměstnanec má poté nárok na podporu ve výši 80 % svého předcházejícího čistého výdělku, po dobu ve které není schopen práce, nejvýš však po dobu 12 měsíců. Výše podpory je po celou dobu konstantní a rovněž nesmí překročit průměrnou mzdu v národním hospodářství.

S účinností od 1. 7. 2021 se zavádí tzv. Kurzarbeit - zkrácená pracovní doba.

Kurzarbeit navazuje na dosavadní zkušenosti s programem Antivirus. Jeho zavedením vláda reaguje na stávající právní úpravu, kdy je zaměstnavatel povinen svým zaměstnancům vyplácet náhradu mzdy, ve výši stanovené zákoníkem práce, v době, kdy jim není schopen přidělovat práci.

 Zaměstnavateli tak vznikají významné mzdové náklady, které ovšem nejsou kryty ekonomickou činností. Následně tak může dojít nejen k zániku některých pracovních míst, ale při delší době trvání překážek v práci i k zániku zaměstnavatele jako podnikatelského subjektu.

Tuto situaci má řešit právě Kurzarbeit. V případě, že dojde k závažným hospodářským potížím například v důsledku neočekávaných mimořádných událostí, které mohou významně negativně ovlivnit trh práce, přistoupí vláda k jeho aktivaci. Mimořádnými událostmi jsou například živelní pohromy, pandemie, ale i další události, jako je například kyberútok apod. Všechny takovéto události mohou vést k závažným poruchám na trhu práce přechodného charakteru.

Vláda může, po projednání parametrů s Tripartitou, nastartovat Kurzarbeit buď plošně pro celou ČR, regionálně, nebo dle odvětví (např. automobilový průmysl).

V okamžiku aktivace Kurzarbeitu přebírá stát náklady související s hmotným zajištěním zaměstnance v době, kdy mu není zaměstnavatel schopen přidělit práci.

Kurzarbeit může být vyhlášen na 6 měsíců s možností ho dvakrát prodloužit, a to vždy na 3 měsíce. Celková doba trvání tak může být maximálně 1 rok.

Příspěvek na zkrácenou pracovní dobu poskytuje Úřad práce, a to na základě písemného oznámení ze strany zaměstnavatele, které má být podáno elektronicky. Oznámení musí obsahovat:

  • identifikační údaje zaměstnavatele,
  • místo a předmět podnikání (popř. místo a předmět činnosti zaměstnavatele),
  • počet zaměstnanců,
  • důvod poskytnutí příspěvku,
  • předpokládané období čerpání příspěvku,
  • předpokládaný počet zaměstnanců, na které má být příspěvek poskytnut,
  • závazná prohlášení zaměstnavatele (např. že se zaměstnancem nebude v době čerpání rozvázán pracovní poměr).

Příspěvek v době částečné práce se poskytuje měsíčně a je splatný do 8 kalendářních dnů ode dne doručení úplného a řádně vyplněného přehledu příslušné krajské pobočce Úřadu práce.

Důvodem pro neposkytnutí příspěvku je rozhodnutí o uložení pokuty zaměstnavateli za umožnění výkonu nelegální práce, a to po dobu 3 let od nabytí právní moci takového rozhodnutí.

Podmínky, které musí zaměstnavatel pro využití Kurzarbeitu splnit jsou následující:

  • zaměstnanec musí nadále zůstat v pracovním poměru se zaměstnavatelem,
  • rozsah překážek v práci musí být v průměru v rozsahu 20 % až 80 % stanovené pracovní doby, (tj. 1 až 4 dny v týdnu) u každého podpořeného zaměstnance,
  • podpora se týká pouze stálých zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele alespoň 3 měsíce a mají smlouvu na dobu neurčitou,
  • zaměstnavatel hradí pojistné na zdravotní pojištění v plné výši po dobu trvání překážky v práci. Pojistné na sociální pojištění platí z částky odpovídající 80 % čisté mzdy,
  • zaměstnavatel se zaváže, že zaměstnance při Kurzarbeitu nepropustí a ani určitou dobu po něm, tato doba by měla trvat polovinu času, po kterou zaměstnanec tento příspěvek pobíral,
  • zaměstnavatel by taktéž nesměl v posledním měsíci před vyhlášením Kurzarbeitu, během něho nebo rok po skončení vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku nebo předčasně splatit úvěr.

Zaměstnanec má poté nárok na podporu ve výši 80 % svého předcházejícího čistého výdělku, po dobu ve které není schopen práce, nejvýš však po dobu 12 měsíců. Výše podpory je po celou dobu konstantní a rovněž nesmí překročit průměrnou mzdu v národním hospodářství.