Odpovědně vypsaná zakázka může být oříšek. Neexistuje totiž její přesná definice

29.11.2022

Téměř dva roky už platí, že zadavatelé veřejných zakázek musí mít na paměti, že jimi vypsané zakázky musí být nastavené udržitelně: tedy minimalizovat environmentální dopady, pomáhat znevýhodněným skupinám obyvatelstva nebo třeba pomáhat rozvíjet nové technologie. Litera zákona je však v tomto směru neurčitá a přesný návod zadavatelům neposkytuje. V praxi je to tak nejčastěji na jejich uvážení. To u nich ale zároveň budí obavy, aby jednali v souladu se zákonem.

K povinnostem a právům zadavatelů při odpovědném veřejném zadávání

Zadavatelé veřejných zakázek zaujímají na trhu zboží i služeb postavení zákazníků, kteří svými investicemi mohou významně ovlivňovat činnost dodavatelů na trhu. V posledních letech proto stále častěji pozorujeme snahu vnitrostátních i mezinárodních orgánů motivovat zadavatele, aby svůj potenciál využívali ve prospěch společnosti jako celku, ale i k podpoře vývoje technologií a ochrany životního prostředí.

V zahraničí se již delší dobu lze setkat s požadavky zadavatelů, aby dodavatelé zajistili udržitelnost, podpořili některé ze sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva, či umožnili inovativní řešení při plnění dané veřejné zakázky.  V České republice však byla zákonná povinnost zohledňovat zásady odpovědného zadávání zakotvena až novelou účinnou od 1. ledna 2021,[1] a to do § 6 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Praktická aplikace tohoto ustanovení však často přináší nejasnosti a s nimi i riziko, že se zadavatel dopustí porušení zákona.

Odpovědné zadávání v praxi

Zadavatelé jsou od 1. ledna 2021 povinni při postupu podle ZZVZ dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací, samozřejmě ale pouze za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné. Ačkoli zadavatelé jsou v obecné rovině ve většině případů ochotni zásady odpovědného zadávání zohledňovat, při přípravě konkrétních zadávacích podmínek veřejných zakázek však často vyvstávají praktické otázky, na které zákonná úprava nedává jasnou odpověď. ZZVZ blíže vymezuje jednotlivé zásady v § 28 odst. 1 písm. p, q a r ZZVZ. Takto vymezené postupy však nemusí být použitelné ve vztahu ke konkrétnímu předmětu plnění veřejné zakázky. Nabízí se tedy například otázka, zda jsou přípustné pouze postupy uvedené v § 28 ZZVZ , nebo toto ustanovení slouží zadavateli pouze „pro inspiraci“.

Minimálně na tuto otázku již odpověděl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0167/2022/VZ-19105/2022/500 ze dne 7. června 2022, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0081/2022/VZ-28592/2022/162 ze dne 23. srpna 2022. Úřad staví najisto, že „postupy dle příslušných ustanovení ZZVZ [2] se bezpochyby lze inspirovat, avšak nejsou z hlediska ZZVZ vymahatelné jakožto povinnost zadavatele.“ Dále dodává, že „i ze samotné definice pojmů sociálně a environmentálně odpovědného zadávání[3] vyplývá značná rozmanitost možných přístupů ve vztahu k dodržování těchto zásad.“ (…) „Je tak ponecháno na zadavateli, aby s ohledem na povahu a smysl zakázky a taktéž její předmět rozhodl nejen, zda je aplikace dodržování těchto zásad pro účely konkrétního zadávacího řízení možná, ale rovněž v případě, že dojde k závěru, že tomu tak skutečně je, je mu ponechána i určitá volnost pro volbu konkrétního způsobu jejich naplnění.

Předseda Úřadu nadto uzavírá, že „zákon totiž zadavateli neukládá povinnost, aby vždy zvolil řešení, které se může jevit jako environmentálně „odpovědnější“ či přímo „nejodpovědnější.

Závěrem

Povinnost dodržovat zásady odpovědného veřejného zadávání se vztahuje na všechny zadavatele, všechny druhy zadávacích řízení a všechny VZ bez rozlišení výše předpokládané hodnoty, tedy včetně VZ malého rozsahu.  K jejich dodržení je zadavatel vázán i při naplnění výjimek z povinnosti zadat VZ v zadávacím řízení ze smyslu § 29 ZZVZ a rovněž pokud je dána některá z výjimek pro podlimitní VZ ve smyslu § 30 ZZVZ.  Z výše uvedených závěrů Úřadu a jeho předsedy nicméně vyplývá, že zadavatelé mají poměrně velkou volnost ve volbě konkrétního způsobu, kterým odpovědné zadávání hodlají zohlednit. Taktéž je na uvážení zadavatele, ve které fázi zadávacího řízení a plnění veřejné zakázky se rozhodne zásady zohlednit.  Dle závěrů rozhodovací praxe by pojetí těchto zásad mělo vést spíše k podpoře společenského i technologického vývoje a ke skutečnému naplnění smyslu těchto zásad,
a nikoli k bezúčelné šikaně zadavatelů.

 

[1] Zákon č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností.

[2] Jedná se zejména o § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, § 39 odst. 3 písm. a) ZZVZ, § 79 odst. 2 písm. h) ZZVZ, § 80 odst. 2 ZZVZ či § 104 ZZVZ.

[3] Srov. § 28 odst. 1 písm. p), q) a r) ZZVZ.

Rádi Vás provedeme
problematikou práva