Nejvyšší soud upravil povinnost zápisu předmětu podnikání do obchodních rejstříků

7.6.2021

Nejvyšší soud ve svém aktuálním rozhodnutí ze dne 12. 5. 2021 (NS 27 Cdo 3549/2020) dospěl k závěru, že předmět podnikání obchodní společnosti: „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zcela patrné, co je předmětem podnikání dané obchodní společnosti, a požadované odpovědi se nelze dobrat ani výkladem.

Nejvyšší soud rozhodoval na základě dovolání navrhovatelky, které směřovalo proti usnesení odvolacího soudu. Navrhovatelka se domnívala, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a sice zda návrh na zápis předmětu podnikání „realitní zprostředkování“ do obchodního rejstříku musí být – v režimu nové právní úpravy účinné od 3. 3. 2020 – doložen (mimo jiné) rozhodnutím valné hromady o změně stanov v situaci, kdy – již v režimu předcházející právní úpravy – byl jako předmět podnikání společnosti ve stanovách této obchodní společnosti označen a v obchodním rejstříku zapsán jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.“

Výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu se dotýká všech obchodních korporací, které jako svůj předmět podnikání nebo činnosti mají uvedeno „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Pokud by nedošlo ve stanovené lhůtě k nápravě, může soud podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících i bez návrhu rozhodnout o zrušení takové právnické osoby s likvidací.

Určení předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace je jednou z obligatorních obsahových náležitostí společenské smlouvy (stanov). Účelem takového určení je zajištění chodu společnosti v mezích určených činností podnikání, které určil přímo nejvyšší orgán společnosti. Prostřednictvím určení předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace nejvyšší orgán společnosti v obecné rovině realizuje právo rozhodovat o základním směřování obchodní korporace. Samotná změna předmětu podnikání obchodní korporace je nutná změnou příslušných ujednání ve společenské smlouvě (stanovách).

Listinou, která musí být doložena k zápisu předmětu podnikání nebo činnosti obchodní společnosti do obchodního rejstříku, je zásadně společenská smlouva (stanovy). Do obchodního rejstříku tak lze zapsat jako předmět podnikání nebo činnosti jen činnosti, které jsou uvedeny ve společenské smlouvě (stanovách) společnosti.

Ujednání společenské smlouvy (stanov), podle něhož je předmětem podnikání obchodní společnosti „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti. Ani výkladem ujednání společenské smlouvy (stanov), podle něhož je předmětem podnikání obchodní společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nelze zjistit předmět podnikání společnosti (určit jeho konkrétní obsah). Takové ujednání je proto z důvodu neurčitosti jeho obsahu zdánlivé (ustanovení § 553 občanského zákoníku) a nepřihlíží se k němu (ustanovení § 554 občanského zákoníku). Na jeho základě tudíž není možné předmět podnikání do obchodního rejstříku zapsat.

Do obchodního rejstříku se podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných rejstřících zapisuje předmět podnikání nebo činnosti obchodní korporace, nikoli označení živnosti. Společníci či členové obchodní korporace tak ve vztahu k výčtu oborů činnosti v příloze č. 4 živnostenského zákona zpravidla určí (a společenská smlouva, resp. stanovy, obsahují) některé z vypočtených oborů činnosti. Tyto budou do obchodního rejstříku zapsány jako předmět podnikání nebo činnosti korporace. Je-li ve společenské smlouvě (stanovách) uveden a případně i do obchodního rejstříku zapsán jako předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, odporuje tento zápis ustanovení § 25 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných rejstřících a je třeba zjednat nápravu postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících.

Zůstává otázkou, do jaké míry budou rejstříkové soudy z úřední povinnosti vyzývat jednotlivé subjekty a přistupovat k tomuto poměrně radikálnímu kroku. Zajisté nelze tuto skutečnost brát na lehkou váhu, nicméně velmi pravděpodobně bude ze strany rejstříkových soudů zpravidla poskytována lhůta k nápravě.

Řešením výše popsaného je, aby členové obchodní korporace s předmětem podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ zařadili na nejbližší konání valné hromady do programu rozhodnutí, kterým určí, jaký z oborů činnosti uvedených v příloze č. 4 živnostenského zákona daná obchodní korporace vykonává.