Náhrada za nezákonné trestní stíhání

20.9.2021

Upozorňujeme na posun v rozhodovací praxi při stanovení náhrady za nezákonné trestní stíhání,
kdy se aktuálně opakovaně postavil Ústavní soud proti přílišné paušalizaci těchto náhrad i jejich nedostatečné výši.

Nedůvodné trestní stíhání vede k zásahu do prakticky všech složek života stíhané osoby.
Často dochází k poškození či dokonce ke zničení profesní kariéry, rozpadu rodiny a dalším vážným a mnohdy neodčinitelným zásahům do sféry obviněného. Ukáže-li se pak trestní stíhání jako nedůvodné, musí výše odškodnění odpovídat takovému zásahu.

Stát (primárně prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti) však v podobných případech i podle názorů odborné veřejnosti odškodňuje nezákonně stíhané nedostatečně. Často i přes poměrně masivní zásahy do životů nezákonně obviněných byly vypláceny kompenzační částky nanejvýš v řádech desítek tisíc korun.

Dle zkušeností naší advokátní kanceláře bývá státem poskytnutá náhrada navyšována obecnými soudy. I tyto soudy však ve svých rozhodnutích při posouzení výše náhrady často odkazují na několik „obdobných případů“ z předešlé rozhodovací praxe, čímž dochází k určité nežádoucí paušalizaci.

Obdobný názor vyjádřil před časem i Ústavní soud, když uvedl, že si „nelze vystačit s jedním nebo několika judikáty Nejvyššího soudu na všechny případy, které život přináší.“[1]. Ústavní soud, s ohledem na svou úlohu a postavení v českém justičním systému (coby garant ústavnosti) odmítá dát soudům nižších instancí, potažmo ministerstvu, odborný návod pro výpočet spravedlivé náhrady. Vyslovuje nicméně obecnou pochybnost o dostatečné výši přiznávaných náhrad a kriticky přistupuje k rozhodovací praxi, která se snaží (někdy doslova „za každou cenu“) srovnávat řešenou věc s předchozími přiznanými náhradami.[2]

Výše odškodnění nemateriální újmy způsobené nezákonným trestním stíháním má vypovídat i o úctě k životu jednotlivých lidí. Ústavní soud opakovaně upozorňuje, že by měl rozsah odškodnění zásadně co nejvíce odpovídat způsobené újmě.

V případě složitějších trestních řízení, která trvají často 5 a více let, nelze považovat za přiměřenou náhradu částku, která sotva dosahuje ceny osobního automobilu nižší střední třídy.

Útrapy způsobené nezákonným trestným stíháním fakticky nikdy nelze zcela odčinit finanční náhradou. Přesto máme za to, že by mělo být úlohou státu pokusit se o maximální kompenzaci svého nezákonného postupu[3], a tím tak alespoň částečně zmírnit negativní důsledky, které takový, často mnoho let trvající nežádoucí stav, obviněným přinesl.

Z tohoto důvodu je třeba vítat jakékoli snahy o individualizaci náhrad, jejich spravedlivé stanovení a zejména jejich zvyšování, ke kterému aktuálně dochází.

 

[1] Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 417/21 ze dne 21. června 2021

[2] Např. v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4293/18 ze dne 26. ledna 2021

[3] Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3183/15 ze dne 27. září 2016