Komise vyjasňuje otázky kolem sankcí proti Rusku a Bělorusku

7.11.2022

Evropská komise v reakci na vývoj situace na Ukrajině a přijetí nových mezinárodních sankcí aktualizovala přehled často kladených dotazů týkajících se uplatňování sankčních opatření proti Rusku a Bělorusku. Komise nově odpovídá na dotazy týkající se především financí a finančních institucí. V článku/příspěvku přinášíme informace k doplněním a změnám.

Tímto příspěvkem navazujeme na předchozí článek Veřejným zakázkám přibyla mezinárodní stopka, ve kterém jsme informovali o novele ZZVZ reagující na mezinárodní sankce proti Rusku v souvislosti s vojenskou agresí na Ukrajině.

Praxe posledních měsíců však ukazuje, že ve snaze o dodržení povinností vyplývajících z uvalených sankcí se zadavatelé často dostávají do nejistoty, jak aktuální legislativu zohledňovat při přípravě zadávacích podmínek, výběru dodavatele, vyloučení účastníků zadávacích řízení, na které sankce dopadají, ale i v průběhu plnění již zadaných veřejných zakázek.

Evropská komise ve snaze zpřehlednit zadavatelům situaci vydává seznam často kladených dotazů (FAQ).  Seznam zahrnuje obecné informace o přijímaných sankcích proti Rusku, ale též odpovědi na specifické otázky, které mohou při jejich uplatňování vyvstat. Tento seznam je pravidelně aktualizován, přičemž poslední konsolidované znění bylo vydáno dne 12. října 2022. Nově přidané odpovědi se týkají zejména článků 5b, 5c a 5g Nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině, v konsolidovaném znění. Články 5b, 5c a 5g citovaného nařízení upravují především zákazy a omezení přijímání vkladů a kryptoaktiv ze strany osob, na něž se sankce vztahují.[1]

Nutno však zdůraznit, že odpovědi na často kladené dotazy uvedené v seznamu slouží pouze jako návod, ale nejsou závazné – autoritativní výklad unijních právních předpisů může poskytovat pouze Soudní dvůr EU, nikoli Evropská komise.

Oficiální verze seznamu často kladených dotazů Evropské komise je k dispozici v anglickém jazyce, zadavatelům je však dostupný i český překlad. Další potřebné informace lze nalézt rovněž na stránkách Evropské komise, Evropské rady a Rady Evropské unie, nebo Finančního analytického úřadu.

  • Konsolidované znění seznamu často kladených dotazů v anglickém jazyce:

Consolidated version (europa.eu)

  • Český překlad seznamu často kladených dotazů:

Frequently asked questions on public procurement sanctions against Russia (lexikonvz.cz)

  • Vysvětlující informace ohledně sankcí EU vůči Rusku na stránkách Evropské rady a Rady Evropské unie:

Sankce EU vůči Rusku – vysvětlující informace - Consilium (europa.eu)

  • Sankce EU vůči Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu na stránkách Evropské komise:

Sankce EU vůči Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu (europa.eu)

Sanctions adopted following Russia’s military aggression against Ukraine (europa.eu) (v anglickém jazyce)

  • Relevantní stránky Finančního analytického úřadu:

Sankce proti Rusku | FAÚ (financnianalytickyurad.cz)

Často kladené dotazy | FAÚ (financnianalytickyurad.cz)

 

 

 

[1] Podle čl. 5b odst. 1 citovaného nařízení se jedná o vklady ze strany ruských státních příslušníků nebo fyzických osob s bydlištěm v Rusku, právnických osob, subjektů či orgánů usazených v Rusku nebo právnických osob, subjektů či orgánů usazených mimo Unii, jež jsou z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněny ruskými státními příslušníky nebo fyzickými osobami s bydlištěm v Rusku.

Rádi Vás provedeme
problematikou práva